Mezi nejčastější potíže, které nás trápí, se bezesporu řadí naše zažívací ústrojí. Při představě, že měří bezmála osm metrů a podílí se na něm celá řada orgánů, se není čemu divit. Každý si dozajista vybaví žaludek či střeva, jakožto velké orgány zajišťující trávení a vstřebávání živin. Do tohoto procesu však vstupují také žlázy vylučující enzymy podporující trávení. Jmenovitě se jedná o játra a slinivku. V játrech probíhá velké množství metabolických procesů, dá se o nich říci, že se jedná nenahraditelný orgán pro detoxikaci a termoregulaci organismu. Také zde dochází k rozpadu červených krvinek, jejich barvivo bilirubin se stává jednou ze složek žluči. Bilirubin jí dodává typickou žlutohnědou barvu, která následně určuje barvu stolice. Krom bilirubinu je součástí žluče vylučovaný cholesterol, soli a hlavně žlučové kyseliny.
Této vazké kapaliny naše játra vyprodukují za den v průměru 0,8–1 litr a o její uskladnění se stará žlučník. Během jejího skladování v tomto orgánu se zvyšuje její koncentrace, což zesiluje její účinek. Po konzumaci stravy je poté vyslán signál k uvolnění žluči. Množství je přímo úměrné složení a kvantitě potravy. Žluč zastává důležitou úlohu při trávení tuků a vstřebávání vitamínů v nich rozpustných. Dále ve dvanácterníku neutralizuje žaludeční kyseliny, čímž chrání střeva před natrávením. A právě žlučník bývá velice často důvodem potíží. Tento hruškovitý orgán se při plném naplnění rozpíná na délku 8 cm a šířku 4 cm. Sužující krk ústí do vývodu, jenž se spojuje s vývodem s jater. Tento žlučovod se těsně před vyústěním do dvanácterníku ještě slučuje s vývodem ze slinivky.
A kde tkví ta potíž, jenž dokáže vyvolat velice urputné bolesti? Na počátku jsou žlučníkové kameny. Ty se v jisté míře tvoří až u 40% dospělé populace, avšak potíže vyvolají pouze u někoho. Samotný kámen totiž není problém, potíž nastane, když dojde k ucpání žlučovodu. A proč k tvorbě kamenů dochází? Žlučník funguje jako filtr, absorbuje vodu, aby byla žluč koncentrovanější. Ve chvíli, kdy dojde k navýšení množství látek běžně rozpustných, začne docházet k jejich krystalizaci. Tyto krystalky se poté shlukují a dají vzniknout základu pro kamínek. Ten může mít velikost zrnka písku či dorůst až několika centimetrů. V rámci jejich složení je rozdělujeme na tři skupiny. Tu nejčastěji se vyskytující tvoří cholesterolové kameny. Ten má obvykle světlo žluté, tmavo zelené či hnědé zabarvení a je oválného tvaru o velikosti 1 až 3 cm. Druhou skupinu tvoří tzv. pigmentové kameny. Ty mají tmavou až černou barvu a jejich složení určují soli vápníků a bilirubin. Dosahují sice menší velikosti, zato to dohání kvantitou. Poslední kameny jsou smíšené, tedy jsou složeny jak s cholesterolu, tak i bilirubinu a dalších látek vylučovaných žlučí.
Na riziku vzniku kamenů v žlučníku hraje roli celá řada faktorů. Do jisté míry se mezi ně řadí i věk, lidé nad 40 let jsou častějšími aktéry koliky. Obávat by se měli i obézní jedinci, u nichž je ve žluči cholesterol vždy zvýšený. Zejména na pozoru by se měli mít obézní ženy, kde je již tak zvýšená hladina ovlivněna ještě vlivem estrogenu. Tělu rozhodně neprospívají drastické diety. Na jakýkoliv velký výkyv vždy reaguje, v našem případě je podstatné zvýšené uvolňování cholesterolu v játrech. Vznik žlučových kamenů podporují i některé medikamenty a přidružená onemocnění či operace trávicího traktu. Ale i pokud patříte mezi tyto rizikové skupiny, není nutné podléhat panice. Nikde není psáno, že právě u Vás povedou ke vzniku kamenů a pokud ano, že se zrovna u Vás žlučník projeví.
Samotné kameny povětšinou nikterak nepociťujeme a pokud přeci jen, jedná se o nevýrazné náznaky. Potíž nastane až v okamžiku, kdy se kámen dostane do žlučovodu, což vyvolá koliku. Okamžitě se dostavuje stupňující bolest, zasahující ve vlnách pravé podžebří s tendencí vystřelovat do zad. Tyto bolesti bývají povětšinou spojovány s porušením žlučníkové diety a mívají různou intenzitu. V návaznosti na prodělanou koliku hrozí riziko vzniku zánětu. Nahromaděná žluč totiž přímo vybízí k infekci střevní mikroflórou, konkrétně bakteriemi Escherichia coli a Bacteroides. Ta se taktéž projevuje nepříjemnými bolestmi, oproti kolice mají však dlouhodobější charakter a je nutná okamžitá léčba, aby se předešlo možným komplikacím. Ty může způsobit i samotný kamínek. Dojde-li k jeho zaseknutí, nemusí zasáhnout pouze samotný žlučník, ale i játra či slinivku. Záleží v jaké časti žlučovodu k tomu dojde. Přítomnost kamenů také zvyšuje riziko vzniku nádorového bujení. Rakovina je v tomto případě velice záludným onemocněním. Nejenže je diagnostikována povětšinou až v pozdější fázi, problémová je i samotná léčba. Na žlučník je velice často nemožné použít chemo i radio terapii.